18_20221019_224620.jpg
577_20240111_210657.jpg

Gothia Innebandy Cup 2024

Dne 2. 1. 2024 se trenér Pavel Šimek vydal společně se skupinou 15-ti hráčů, golmanem, trenérem Rostislavem Plašilem a dvěma tatínky - panem Menšíkem a panem Voleským, na 29. ročník turnaje Gothia Innebandy Cup ve Švédském Göteborgu.

Tento turnaj je určen všem mladým florbalistům a florbalistkám, kteří chtějí poznat florbal a poměřit své síly s týmy z celého světa přímo v KOLÉBCE FLORBALU – ve ŠVÉDSKU. Letošního ročníku se zúčastnilo 421 týmů, ze sedmi různých států - jen z České republiky bylo vypraveno 58 týmů.

Jak probíhala cesta a utkání v základní skupině?

Dlouhou cestu jsme absolvovali autobusem společně s týmem FBS Olomouc. V podvečerních hodinách jsme se dostali na hranice s Německem, kde na benzínové stanici proběhlo náhodné setkání s dalšími dvěma autobusy, které vezly další týmy z ČR se stejným cílem.

V Německu jsme se s autobusem nalodili na trajekt do Dánska. Moře bylo rozbouřené a byly i docela velké vlny. Po krátké cestě po Dánsku, následovala opět plavba trajektem do Švédska. Druhý den dopoledne jsme byli na místě. Cesta byla náročná a únavná, ale zvládli jsme to.

Společně se 14-ti týmy jsme byli ubytováni v místní škole, kde jsme měli k dispozici dvě menší třídy ve čtvrtém patře. V ostatních třídách probíhala normální výuka. Ihned po ubytování jsme vyrazili na oběd a na prohlídku města a místních památek.

V podvečer nás čekal první tréninkový zápas se Snipers Bratislava. Kluci byli po cestě unavení, takže instrukce od trenéra byly jasné, o nic nejde, hlavně v klidu, ať se nikomu nic nestane, ale i tak nás trénink dost vyčerpal. Zápasy ve skupině se hráli 2x15 minut. Ve čtvrtek v 10:40 nás čekal první zápas s českým týmem FBK Olymp Florbal Poseidon, který jsme smolně prohráli 1:2. Odpoledne jsme se šli podívat k hokejové aréně Scandinavium, kde hráli čeští hokejisté do 20 let v semifinále s domácím Švédskem. Večer ve 21:20 jsme hráli proti švédskému týmu IBK Lund 2, který jsme prohráli 0:7.

Páteční dopoledne jsme věnovali hlavně odpočinku a video-rozborům předchozích zápasů. Přesně jsme si ukázali v čem děláme chyby a kde se zlepšit. Hned v dalším zápase ve 14:40 proti norskému týmu Brumunddal IBK jsme se více soustředili na naši hru a zápas jsme ovládli výhrou 4:1. Druhý páteční zápas byl v 18:20 proti švédskému týmu Fagerhult Habo IB, kde Švédové byli jasně lepší a zápas jsme prohráli 0:5. Tento zápas byl navíc poslední v základní části a v tabulce jsme se umístili na 4. místě z pěti týmů. Večer jsme na ubytování oslavili dvojité narozeniny Elišky Mačátové a Vítka Pirkla.

Jak se dařilo v play-off?

V sobotu jsme nastoupili do play-off B. Dopoledne v 11:15 nás čekal švédský tým IBS Svedala, se kterým jsme sehráli velmi napínavý zápas s fantastickou a zaslouženou výhrou 6:3. Výhra nás posunula do osmifinále, kdy jsme v 16:15 hráli opět proti švédskému týmu FBC Kalmarsund Ungdom 2. V tomto zápase nám utekla první polovina, kterou jsme po zbytečných individuálních chybách prohráli 0:7 a vypadalo to na debakl. O přestávce jsme si řekli co je špatně, kluci se hecli a druhou polovinu jsme vyhráli 2:1. Bohužel to nestačilo a po konečném skóre 2:8 pro nás turnaj skončil. Tým FBC Kalmarsund Ungdom nakonec playoff-B vyhrál, takže toto vyřazení pro nás nebyla žádná ostuda.

Jak jste trávili čas mimo hřiště?

Sobotní večer jsme věnovali teambuildingu a společně hráli různé hry. Spát jsme šli až po půlnoci. V neděli jsme hned po snídani zabalili a v 10 hodin už na nás čekal autobus na cestu domů. Cestou zpátky už moře tolik nehoupalo, jeli jsme za dne, takže bylo i na co koukat.

Jak hodnotíš celkově vaší výpravu do Švédska?

Myslím si, že celkově mohu naši účast zhodnotit jako velmi vydařenou. Rozhodně jsme neudělali ostudu a hrdě jsme ve Švédsku prezentovali náš malý klub FbK Orlicko-Třebovsko. Všem klukům i Elišce patří velké díky za nasazení a za výborný herní projev. Byli jsme úžasná parta, která celou dobu držela pospolu a vzájemně se podporovala.

Snad se nám podaří a vyrazíme i příští rok. Ty zkušenosti a zážitky za to určitě stojí.

by Pavel Šimek